Informace o Staré pace

Neformátované informace z webu STARAPAKA.CZ

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI STARÁ PAKA STARÁ PAKA
HISTORIE OBCE STARÁ PAKA
PŘIDRUŽENÉ OBCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI STARÁ PAKA STARÁ

Kraj: Královéhradecký Okres: Jičín Počet částí: 6 Katastrální výměra: 2170 hektarů Počet obyvatel: 2054 Z toho v produktivním věku: 1210 Průměrný věk: 39,1 Pošta: Ano Škola: Ano Zdravotnické zařízení: Ano Policie: Ne Kanalizace (ČOV): Ano Vodovod: Ano Plynofikace: Ano Tyto informace jsou převzaty z http://mesta.obce.cz Najděte si Starou Paku na mapě! CHARAKTERISTIKA - STARÁ PAKA Obec Stará Paka i se svými přidruženými obcemi Karlov, Roškopov, Ústí, Krsmol a Brdo se nachází na severní hranici okresu Jičín. Je protáhlou řadovou vsí se zástavbou situovanou po obou stranách protékajícího potoka Rokytky a probíhající hlavní komunikace ve směru JV - SZ. Část zástavby je také situována kolem několika souběžných i křižujících místních komunikací. V jihovýchodní části v mírně členitém terénu plynule navazuje za zástavbu Nové Paky, na severozápadě v členitějším terénu končí obec za železničním viaduktem křižovatkou komunikací. Na sever odbočuje komunikace do nedalekého Karlova s částí zástavby obce u komunikace a s několika objekty jako samoty v kopcovitém terénu u železniční trati do Levínské Olešnice. Na západ se stáčí komunikace do blízkého Roškopova. Náves je charakteristický a typický prvek vesnických sídel, bývá různých půdorysných tvarů, obvykle kolem středu obce jako ústřední veřejné prostranství. Její vznik spadá do středověku. Měla důležitou úlohu v hospodářském i společenském životě obce. Byly zde soustředěny stavby veřejného charakteru jako kostel nebo kaple, radnice, kovárna, hostinec, hasičská zbrojnice a podobně. Společenským vývojem však její význam upadal. Přesto si ve zdejší obci podržela svůj význam, je situována kolem menšího prostranství u staré roubené školy, je zde objekt Obecního úřadu s poštou, obchod s hostincem a také novodobý objekt školy. Prostor doplňují některá sochařská díla. Nedaleko na návrší je situován kostel sv. Vavřince s areálem hřbitova s některými hodnotnými skulpturami a náhrobky z 18. a 19. století. Sochařská výzdoba obce je zastoupena dvěma díly z konce 18. století - pozdně barokní kříž před starou školou a socha sv. Anny vyučující malou P. Marii z roku 1797 ve svahu nad komunikací nedaleko kostela sv. Vavřince. Další díla jsou z 19. století z dílny Suchardů z Nové Paky. Sv. Jan Nepomucký z roku 1803, dnes ve výklenkové kapli postavené později. Před budovou Obecního úřadu jsou umístěny dvě sochy z roku 1844 - vlevo sv. Ludmila, vpravo sv. Václav jako čeští patroni. Před vchodem na hřbitov ve svahu je umístěn Ukřižovaný s kovovým krucifixem z roku 1856. Společenský vývoj charakteristický i novodobými stavebními aktivitami poznamenal negativním způsobem historickou podobu obce s její původní zástavbou. Charakteristická podoba vesnických sídel utvářená po staletí, reprezentovaná převážně lidovou architekturou dřevěnou i zděnou, byla zejména ve druhé polovině 20. století násilně přetvářena a narušena nevhodnými novodobými objekty ve snaze o vyrovnání se venkova s městem. Následkem tohoto chybného sociologického názoru byly tak do tohoto prostředí uměle importovány prvky městské architektury. Tento přístup nedávné doby nalezneme bohužel i ve zdejší obci. Původní památkově cenná podoba obce tak byla v některých částech necitlivě narušena nevhodnými novodobými objekty činžovních domů, ale i soliterními novostavbami, nerespektujícími svoji hmotou ani měřítkem toto původní prostředí. Patří sem i objekt továrny s areálem dalších různých objektů.

HISTORIE OBCE STARÁ PAKA

Ottův slovník naučný má v XIX. díle na str. 37 o Staré Pace tuto krátkou zmínku: Paka Stará, ves, týž okres (rozuměj: jako dříve uvedená Nová Paka), fara a pošta Nová Paka; 180 domů, 1572 obyv., z nichž 15 Němců (dle sčítání r. 1890.); filiální kostel sv. Vavřince (r. 1384. farní) v nynější podobě z r. 1760., 5ti třídní škola, telegraf a železniční stanice Rakouské severozápadní dráhy (Chlumec-Poříčí) a Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (Josefov-Turnov), továrna na tkaniny, zejména satiny, grádle, piky; cihelna, dva mlýny, čilé tkalcovství po domácku a v továrně. - Srovnej Beran Josef, "Paměti města Nové Paky (1872.)" Jsou to data zastaralá z r. 1902., kdy XIX. díl Slovníku vyšel. Stará Paka* V údolí vytvořeném návrším "Příčnice" zvaným a hřbetem "Staropackých hor", pokračováním to Kozince a Levína, jímž protýká od jihovýchodu k severozápadu potok Rokytka, táhne se v délce skoro tří kilometrů Stará Paka, po Nové Pace nejlidnatější a nejživější obec okresu novopackého, souvisíc na "hořením konci" s Novou Pakou, na "dolením" s Roškopovem. Mimo vlastní jádro má některé odlehlejší části, každou o několika číslech: Za horama, Na horách, Na zbytku, Pod borovím, V okliku a Za Příčnicí; tato je z nich největší, čítajíc 13 domů. - Zápřičnicí protéká potok brdský od Brda k Nové Pace, kde se vlévá do Rokytky, Záhořím Oleška, která přicházejíc z Levínské Olešnice a přijímajíc potok od Karlova, mění svůj dosavadní západní směr v jižní, spojuje se na dolením konci obce s Rokytkou, a měníc opět svůj směr podržujíc však své jméno, ubírá se k západu do Roškopova. O minulosti Staré Paky máme velmi málo zpráv. Kdy byla osídlena, není známo; patřívala i se sousedním městem k panství Kumburskému. Uprostřed obce, kde stojí nyní továrna, byl rybník a na jeho jižní straně tvrz s příkopem, vzniknuvším překopáním do rybníka zabíhajícího ostrohu, takže oblita byla kolkolem vodou. Nelze zjistiti, měla-li tvrz svého pána, nebo patřila-li vrchnosti kumburské. Na jejím místě nyní stojí chalupa č. 98 továrně patřící. - Rybníkem protékala Rokytka, jejíž výtok hnal panský mlýn (č. 29) ležící pod hrází. Zbytky hráze dosud jsou patrny (od kostela na jih). Na podzim r. 1653. následkem průtrže mračen byl rybník, který téhož roku právě opatřen byl novou hrází, protržen, načež zůstal pustý a byl za 20 kop grošů českých k prodeji nabízen; měřil 10 jiter a 1450 sáhů. Žádný kupec se nepřihlásil. Později byl rozparcelován a po částech občanům rozprodán. Voda na "podkostelní mlýn" vedena nadále náhonem, který koupila i s vodním právem r. 1900. továrna, načež byl mlýn zrušen. Za panování Karla IV. bylo mnoho kostelů, jež nyní jsou filiální, farními. I Stará Paka měla tenkrát samostatného duchovního správce a to snad až do války třicetileté, po níž, pro nedostatek kněží a úbytek obyvatelstva, připojena k faře novopacké. Roku 1754. byl starý, dřevěný kostel pro schátralost sbořen a nový asi o padesát kroků dále k východu vystavěn. Když starý hřbitov na západní straně kostela ležící nepostačoval, byl r. 1884. na východ rozšířen. Okolo r. 1890. byl kostel vydlážděn, vymalován, vně obílen, střecha přeložena, nové varhany na rozšířený kůr postaveny. Od r. 1887. usiluje obec o samostatnou faru; farní expositura zřízena již roku 1902. Škola je zde od roku 1790. Byla až do roku 1871. jednotřídní, do r. 1879. dvojtřídní, do r. 1884. trojtřídní, do r. 1899. čtyř- a do 31. prosince 1905. pětitřídní; od 1. ledna 1906. měla pobočku při IV. třídě. Pro malý počet žáků vyučuje se od 1. ledna 1925. v pěti třídách.- Stará škola zachována je skoro v původní podobě, v nynější vyučuje se od r. 1877. Poněvadž byla pro šest tříd malá, jednalo se před válkou o stavbu nové budovy, a tu samozřejmě vznikla myšlénka, že při rychlém přibývání žáků bude nutno pomýšleti na zřízení školy měšťanské. Stavbu oddálila vypuknuvší světová válka, úsilí o měšťanskou školu podněcováno dále, až roku 1928. podala místní školní rada o ni žádost, kterou zemský správní výbor téhož roku v listopadu příznivě vyřídil, povoliv potřebný náklad; žádost u zemské školní rady dosud vyřízena není. Obyvatelstvo Staré Paky živilo se rolnictvím a ručním tkalcovstvím. Rolnictví mnoho nevynášelo, proto i chalupníci a menší rolníci stavěli na zimu do světnice tkalcovské stavy a tkalcovali. Do idyllických starých časů způsoben průlom spojením se světem, když roku 1858. zahájena doprava na dráze pardubicko-liberecké mimo níž byla tenkrát jen jedna ještě v Čechách a to státní dráha přes Brno, Olomouc, Pardubice, Prahu. Přestali jízdy formanů do Brna a do Vídně s plátny u nás utkanými, lacinější bavlna začala vytlačovati len i z domácí spotřeby, tkalcovina ruční upadala s přibývajícím počtem továren a když r. 1870. také u nás továrna postavena, byl osud našich tkalců zpečetěn. Rok nato začala doprava na druhé naší dráze: severozápadní. Blízkost okresního města, veliké nádraží, dráha na pět stran a mimo to ještě autobusové spojení s Peckou a Jičínem, silnice k Lomnici a k Jilemnici, velká tkalcovna a jiné ještě podniky, to vše jsou příčiny tak veliké frekvence, jaké není vůbec v žádném jiném místě v celém hejtmanství. Následek toho je rychlý vzrůst populace Staré Paky. R. 1890. měla obec 1588 obyvatelů a 180 domů, r. 1900/1. měla 1956 obyvatelů a 200 čísel, r. 1910/11. již 2374 ob. a 248 čísel, a roku 1920., kdy ve všech obcích byl citelný úbytek, měli jsme jen o jednoho obyvatele méně, než posledně; bylo napočítáno ve 289 domech 2373 obyv. Ruch stavební také velice se rozmohl, potřebných stavebních míst docíleno bylo rozparcelováním některých usedlostí. Se vzrůstem obce přibývá i veřejných institucí. Tak r. 1888. zřízen poštovní úřad a při něm r. 1896. telegraf a 1920. telefon. Nyní zaměstnává 15 osob. - R. 1892. dosazen sem obvodní lékař. Četnická stanice o 3 mužích zřízena r. 1901. Od roku 1902. je zde farní expositura a od r. 1906. lékárna. Roku 1909. usadil se zde druhý lékař. - Od roku 1910. svítíme elektrikou. Aby se obec ještě rychleji rozmáhati mohla, pomýšlí se na regulaci potoka. Za tou příčinou koupila obec tři domky, regulaci v cestě stojící. O rozšíření a vydláždění silnice se jedná. Z místních spolků jmenujme sbor dobrovolných hasičů, jednotu Sokol, jenž má mimo letní cvičiště hostinec, v jehož sále cvičí a má biograf, a jednotu Orelskou. Stará Paka má též několik vynikajících rodáků. Mimo jiné: Jindřicha Niederle (Nydrle), Jindřicha Hartla, Antonína Nydrle a Jos. K. Šlejhara, o nichž je zmínka na jiném místě. Konečně dlužno připomenouti, že pořádán byl r 1868. "na Staropackých horách" za velikého účastenství celého okolí "mating" (protestní tábor lidu proti jednání vlády), po němž nastalo rozsáhlé vyšetřování a tresty, které si někteří účastníci "odseděli", jiní zaplatili. Pokuty, jichž největší část zaplatili občané jilemničtí, připadly staropacké chudinské pokladně. *) Tento článek napsán byl 1929 pro "Novopackou vlastivědnou monografii okresu", již vydává okresní školní výbor a kulturní odbor učitelské jednoty "Budeč" v Nové Pace.

PŘIDRUŽENÉ OBCE

Ke Staré Pace patří 5 přidružených obcí. Zde o nich naleznete podrobnější informace. Brdo Obec Brdo se nachází jihozápadně nedaleko Staré Paky, k níž je správně přidružena, v členitém terénu. Je řadovou vsí situovanou svojí zástavbou po obou stranách místní komunikace i některých jejích odboček, stoupající ve směru SV-JZ. Část zástavby je situována kolem hlavní komunikace spojující Krsmol s Novou Pakou ve směru západ-východ. Netypické je umístění návsi v horní jihozápadní části obce ve svažujícím se terénu s rybníčkem a sochou sv. J. Nepomuckého. Postrádáme zde sakrální objekt kostela nebo kaple. Sochařská výzdoba je soustředěna kolem horní části obce a je zastoupena 3 díly. Ukřižovaný, pozdně barokní, Sv. J. Nepomucký a P. Marie z 19. století z dílny Suchardů z Nové Paky. Čtvrtá sochařská památka je umístěna v polích severně od obce u staré cesty do Staré Paky a jedná se o kvalitní pozdně barokní Immaculatu. Charakteristická podoba tohoto vesnického sídla utvářená v minulosti nebyla podstatně novodobě narušena. Nevhodné jsou některé objekty ZD i když situované vně obce, zůstávají pohledově exponované. Brdo - kulturní památky Karlov Obec Karlov, správně přidružená k obci Stará Paka, se nachází na severní hranici okresu Jičín, severně od Staré Paky. Je řadovou vsí v členitém kopcovitém terénu se svoji zástavbou situovanou po obou stranách procházející hlavní komunikace ze Staré Paky do Roztok, zhruba ve směru sever-jih. Část zástavby je situována kolem několika místních komunikací, jsou zde i některé samoty jako bývalé rolnické usedlosti. V horní části obce je křižovatka komunikací, na východ odbočuje komunikace do Žďáru. Náves je situována kolem této křižovatky jako poměrně rozlehlý nepravidelný prostor sahající až k protějšímu areálu hřbitova. Není zde žádný sakrální objekt. Sochařská výzdoba je zastoupena třemi díly. Charakteristická podoba tohoto vesnického sídla utvářená v minulosti po staletí se svými charakteristickými prvky zástavby nebyl podstatným způsobem novodobě narušena. Karlov - kulturní památky Krsmol Obec Krsmol se nachází na severní hranici okresu Jičín v členitém kopcovitém terénu, západně od Staré Paky k níž je správně přidružena. Je kratší řadovou vsí se svojí zástavbou, přizpůsobující se terénní konfiguraci, situovanou po obou stranách hlavní komunikace ze Syřenova do Nové Paky, zhruba ve směru západ-východ. Část zástavby je situována také kolem některých místních komunikací. Areál hřbitova je severně nedaleko obce. Rozlehlá nepravidelná náves uprostřed obce je vy výškově členitém terénu. Jediným sakrálním objektem je výklenková kaple před areálem hřbitova. Sochařská výzdoba je zastoupena jedním dílem v horní části návsi - skulpturou Ukřižovaný - z dílny Suchardů z Nové Paky.Charakteristická podoba vesnického sídla utvářená v minulosti nebyla podstatně narušena. Nevhodné však jsou některé novodobé adaptace historických objektů v dolní části. Negativním prvkem je chatová kolonie v horní části obce, i když její nevhodnost zmírňuje její začlenění do lesního porostu. Krsmol - kulturní památky Roškopov Obec Roškopov se nachází severozápadně nedaleko Staré Paky, k níž je správně přidružena, v mírně členitém terénu. Je řadovou vsí se zástavbou situovanou po obou stranách potoka Olešky a probíhající hlavní komunikace ze Staré Paky do Lomnice n. P. zhruba ve směru východ-západ. Část zástavby je také situována kolem několika místních komunikací. Na východní straně začíná zástavba nedaleko za křižovatkou, na západní navazuje na zástavbu obce Ústí. Charakteristický prvek vesnického sídla náves, v jejím pravém slova smyslu zde nenalezneme. Původně bývala kolem čp. 1, 2, 67, 68, její význam i poslání vývojem zanikly. Zůstala zde kaple se zvonicí, sousední objekty jsou většinou novodobě adaptovány. Charakteristická podoba sídla utvářená v minulosti nebyla podstatným způsobem narušena. Negativními prvky jsou zde zejména hospodářské objekty ZD. Sakrální objekty jsou zde zastoupeny kaplí se zvonicí s kvalitní a hodnotnou sochou sv. Jana Nepomuckého. Sochařská výzdoba je nepočetná pouze se skulpturou Ukřižovaný, kvalitní prací z dílny Suchardů z Nové Paky. HISTORIE OBCE ROŠKOPOV Tento materiál je zveřejněn s laskavým svolením ing. Pavla Červeného Založení Roškopova se datuje do roku 1320, kdy se stavěl hrad Kumburk. Osada byla bez jména do doby, než se pod horou sopečného původu Jíva (555 m. n. m.) našla a začala těžit měď. Dostala proto pojmenování po havířských rozkopaninách - Rozkopov. V roce 1378 ji jako osadu získal věnem Mikuláš z Kolovrat a Žehrovic a kolem roku 1650 zde již stálo 24 hospodářských usedlostí. V průběhu 18. století byla postavena kaplička se sochou svatého Jana Nepomuckého a vedle ní i první škola. V obci byla také vybudována silnice. Počátkem 19. století čítal Roškopov 104 domy, v nichž žilo více než 500 obyvatel. Lidé se živili především zemědělstvím, ale své uplatnění zde našli také dva kováři, dva ševci, kolář, truhlář, krejčí a dámská krejčová, doškař a několik zedníků, železniční a tovární dělníci. Dále zde postupně vznikly dva obchody, dva hostince, válcový mlýn, parní pila se soustružnou a rovněž záložna Kampelička. Společenský život se utvářel ve spolku Sboru dobrovolných hasičů a v tělovýchovných jednotách Sokol a Orel. V současnosti žije v obci 210 obyvatel. Dnes zde najdeme kromě obchodu s potravinami i opravářské dílny ZD Agrochov Stará Paka. Ve spolkové činnosti se stále dobře angažují organizace AVZO, Sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol. Výhodou je dobré vlakové spojení ze železniční stanice ve Staré Pace, které spolu se silniční dopravou umožňuje občanům návštěvu okolních hradů, Prachovských skal, Českého ráje nebo nedalekých Krkonoš. Bývalá středisková obec Roškopov je nyní jako osada začleněna do katastru Obecního úřadu ve Staré Pace, okresu Jičín, v kraji Královéhradeckém. Jaroslav Metelka Roškopov - kulturní památky Ústí u Staré Paky Obec Ústí se nachází severozápadně od Staré Paky, k níž je správně přidělena, v mírně členitém terénu. Je řadovou vsí se sviji zástavbou situovanou po obou stranách potoka Olešky a meandrující probíhající hlavní komunikace ze Staré Paky do Lomnice n. P., zhruba ve směru východ-západ. Část zástavby je situována kolem několika souběžných i křižujících místních komunikací. Na východní straně obec navazuje na zástavbu sousedního Roškopova. Asi uprostřed obce je křižovatka s komunikací odbočující severním směrem do Bělé s několika samotami a exponovanými objekty bývalého Vávrova mlýna. Západní část obce je svou zástavbou situována v členitějším kopcovitém terénu. Nepravidelná náves se rozkládá v západní části obce. Postrádáme zde sakrální objekt kostela nebo kaple, je zde pouze menší výklenková kaplička. Sochařská výzdoba je zastoupena 4 skulpturami, většina z 19. století z dílny Suchardů z Nové Paky. Charakteristická podoba vesnického sídla utvářená v minulosti nebyla novodobě podstatně narušena. Negativním prvkem je objekt továrny zhruba uprostřed obce.