Příběhy všelicjaké co se v životě mém udály...

25.9.2010

Popisu vam vstrucnosti tu, kterak jsem 25.9. v sobotu cestovati do Harrachova racil a kam cesty me dale smerovaly: Zacatek meho putovani pocinal se na nadrazi ve Stare Pace. Vydejna jizdenek byla zavrena, zakoupil jsem si tedy jizdni doklad u pruvodciho ve vlaku. Odjezd rychliku (trat 030 Pardubice-Liberec) vicemene nacas, za par desitek minut prestup na lokalku v Zeleznem Brode. Nasednuvsi do modernizovane 810ky (:-)) vezt jsem se nechal az na konecnou do Tanvaldu. Cestou jsem zaregistroval novou zastavku Velke Hamry-mesto, no, tak ta tu pred lety jeste nebyla. V Tanvaldu svichni ven! A ejhle! Copa to tu na ctvrte koleji stoji? No krasna ozubnicova lokomotiva T 426.003, nazyvana tez "Zubacka" tu stoji! A nejni tu sama opustena, dale je sprazena take nemene pekna "Singrovka" M 240, za ni dva Balmy (pripojne vozy) a na samem zacatku soupravy dalsi "Singrovka". Je mi okamzite jasne, ze se tu dnes kona nostalgicka jizda historickeho vlaku do Harrachova. Poptavam se pruvodciho - taktez historicky vystrojeneho:-) - kdy ze se pojede a uplatni-li snad moji jizdenku do Harrachova v tomto vlaku. Odpoved je jasna a strucna, pravil "jedte s nama a jizdenku hodte do kose". Z toho jsem pochopil, ze odjezd bude uskutecnen vzapeti a ze jizda, kterou provozuje ZST (Zeleznicni spolecnost Tanvald) je zcela gratis. I nastoupil jsem dovnitr a vyhledal, ikdyz s mirnou obtizi, volne misto. Jak jsem tez zvedel, je to letosni posledni jizda a vyuzilo ji mnoho cestujicich, prevazne rodin s detmi (casto s dosti hlasitym projevem) a, jak jsem zjistil pri zpatecni ceste, taktez spoustu obcanu rakouske narodnosti bylo pritomno (to ma vysvetleni nejspise takove, ze "Zubacka", nekdy take prezdivana jako "Rakusanka" byla vyrobena prave v Rakousku v poctu nekolika malo kusu - celkem 7mi - a posleze dodano par kusu do tehdejsi CSSR, jeden kousek do Madarska tusim a zbytek pro vlastni zeleznici. No a v dnesni dobe je situace takova, ze vsechny lokomotivy jsou jiz sesrotovany a pouze ty dve jedine tanvaldske se dochovaly. Tim vysvetluji ten nebyvaly zajem rakusaku o tuto jizdu:-)). Ale zpatky k ceste me dobrodruzne. Za okamzik odjela pred nami nahoru "Rakev" (moderni motorova jednotka rady 743) a za par chvil uz slavnostne startuje i nas historicky vlak. Rozjezd je pomaly a celkem tezky, i po te rovince k prvnimu tunelu, nez zacneme uz jen stoupat nahoru. Prvni zastaveni se uskutecni v Desne. Nasleduji dalsi dva, uz delsi tunely a pak hned zastavka v Dolnim Polubnym. Tak jo, pekne jsem se povozil do kopecka, ale dostavam lepsi napad, a to vychutnat si primo vizualne ten okamzik, kdyz masinky budou zdolavat usek s vejvetsim stoupanim do Korenova-zastavky. Vybehnu tedy rychle ven a zenu se do kopce po trati na misto, kde predpokladam nejvetsi stoupak, a zaroven kde je nejake prijatelne pozorovaci misto, tj ne v oblouku ale v kratke rovince, no to je nejakych 200 metru od stanice Dolni Polubny. Obcas se pri svem behu ohlizim, jestli snad uz vlacek nejede, ale i tak bych jiste stacil mu utyct:-). Nedeje se vsak nic, co bych cekal, vylejza masinfira a prehazuje vyhybku smerem k mistni vlecce. Aha, nemusel jsem utikat a mel jsem si spis vsimat toho, co se deje prede mnou, bude se tu totiz nejspise krizovat vlak od Korenova. Ten za chili skutecne jede a po jeho odjezdu z Polubnyho zacina ten pravy koncert! Ano, tak na tento okamzik jsem se nejvic tesil, skoda ze nemam fotak, abych to i patrine zdokumentova (Vsak po trati se naleza spousta fotografujicich lidi, takze snad nejake pekne fotecky budou i k nalezeni pozdeji na webu). No je to skutecne nadhera, Singrovky tezce supici a coudici do kopce, nasledovane Zubackou pekne si chrochtajici ve sve namaze je vskutku poteseni pro usi i pro oci. Souprava se pomalu vzdaluje prede mnou , a nebyt to do takovyho kopce, i bych stacil svou "prochazkovou" chuzi ji v klidu dojit. Jdu tedy dal do kopecka a vbrzku spatruji zcela novou, krasnou zastavku Desna-Pustinska. Musim rict, ze tak povedenou zastavku jsem dlouho nevidel. Tak ta se jim opravdu povedla. Pekna drevena boudicka, prijemne, stylove, masivni drevene zabradli a moderni peron, dokonale! No ale dal - za zastavkou Korenov-zastavka nasleduje nejdelsi tunel teto trati, ktery meri neco kolem kilometru, ale ma jeden pro me nedostatek a to ten, ze je moc rovny :-). Po asi 150 metrovem useku je ohyb a pak uz je jen rovinka. Neni tu ten pekny efekt "tmy jak v pytli", porad je videt to "svetylko na konci tunelu", no, co se da delat. Tunel zdolavam tedy celkem bez obtizi, a navic jsem zjistil, ze jit po stredni casti koleje, kde je ozubeny pas, je snazsi nezli krokovat mezi prazci, ktere, ikdyz zelezne a neprilis sypane sterkem, v pritmi neprinaseji takove pohodli:-). Svetlo na konci tunelu se pomalu zvetsuje a ja pocituji litost nad tim, ze zrovna nejede zadny vlak, abych se pokochal jeho jizdou primo v tunelu (mista po stranach koleje je habadej). Kdyz teda vylezu po asi ctvrthodine z tunelu (kde je teda docela pekna kosa a vlhko) a pokracuju dale na nadrazi v Korenove, pozoruji zmenu klimatu - je silne oblacno a zacina prset. V Korenove vyprahli Zubacku a dal nahoru do Harrachova pojede uz jen vlak se Singrovkama. Odjezd je asi za 45 minut. Takze bych mohl se svezt znova, ale davam prednost prave prijizdejici 843ce ("Rakev") abych stihl jeste v Harrachove prozkoumat, co jsem puvodne prozkoumat zamyslel. Nedbam ani na to, ze dnes konci sezona ozubnicoveho muzea korenovskeho, a v tom pripade se tam ani letos bohuzel nepodivam. A na slavnosti pozirani boruvkovych knedliku na nadrazi kaslu uz uplne... ikdyz hlad mam teda velkej, ale rozkaz ten znel jasne :-) Rakev nas, par malo cestujicich, svizne vyveze do Harrachova. Kocham se prekrasnym panoramatem Udoli Jizery pres nadherny stary ocelovy viadukt na kamennych pilirich, skvostem to zdejsi trate a taktez poslednim dlouhym a tentokrat pekne do oblouku situovanym tunelem. Ten jsem uz prosel nekolikrat, takze me nemusi mrzet dnesni absence jeho zdolani :-). Tak a ted konecne zacina ten hlavni pruzkum! Ano, dle ocekavani, do PL po novem, po mnoha desitkach let zrekonstruovanem useku trate do Slkarzske Poreby zadny vlak nejede. Momentalne. Alespon se budu moci dukladne venovati pruzkumu nejblizsiho okoli trate, pocitam tak nekolik kilometru anebo az do Jakuszic, coz je asi 5km. Prazce jsou uz drevene, nejspise recyklovane, kolejnice nove. (dukladne informace najdete na www.zubacka.cz). Prvni pul kilometr nic zvlastniho, kolej se mirne toci tu na jednu, tu na druhou stranu, prochazi prijemnym lesikem, jednou skalnim zarezem. Po prave strane jsou jeste pozustatky patek trakcnich sloupku z puvodni, jeste nemecke elektrifikace. Je to tezko predstavitelne, ze pred mnoha a mnoha desitkama roku zde byla komplet elektrifikovana a dosti provozovana trat, a dnes je to takrka opustena lokalka. Snad jeji vyznam , uz z hlediska turistickeho bude dale stoupat, byla by to skoda, nechat ji zajit. Prichazim k ceduli "Pozor, statni hranice!". Prazce uz nejsou oznaceny hreby SZDC ale PKP:-). Odtud take konci kilometraz trate 036 a "zacina" konec te Polske. Je to, co si vybavuji asi 42 kilemetr - takze zrejme do Jelenie Gory. O kus dal, asi po pul kilometru spatruji nad trati cosi jako pozustatek stareho peronu. Skocim do lesa, prelezu trni a od te chvile uz se jen nestacim divit! Ona to vskutku jakas zed operna, kamenna a zcela mechem porostla. Pod ni rovinka, jakoby stary zeleznicni svrsek a kousek dal zborena barabizna. Vse dukladne prorostle stromama a keri. Pod Chatrci vsak, co to je??? Je to jeste puvodni zelezny trakcni sloup!! A vedle je dalsi. Znacne sezrany od rzi, ale stale drzi pohromade. Vsimam si i precizni prace, masivni soucasti zarizeni jsou snejtovany. A jdu dal po rovince, ktera se pomalu svazuje zase ku hlavni trati. Je jiste, ze tu v minulosti byla nejaka budto vlecka, nebo regulerni zastavka. (Nevim totiz jestli soucasny usek trati je nejaka prelozka ci nikolivek:-)). Tak a ted jeste najit kus byvale koleje, to by bylo pekne. Nenalezam vsak. Vyhejbam se stromum, ktere maji tak 50 a vice let stari. Prekracuju rosti a zakopavam... o.... no TOTO! Tohle je prece pozustatek PUVODNI KOLEJE!!! Nevericne a s uzasem hledim na to, o co jsem se prave skoro prizabil. Kolejnice je vpravde historickeho provedeni, stara bude jak Metuzalem sam a rezata je prevelice. Ma nejaky jiny prurez nez bezne dnesni kolejnice, je tak o tretinu uzsi a drevene prazce jsou na nekolika mistech pekne zachovale. Inu stara dobra nemecka prace:-) Nejbizarnejsi je pohled na mista, kde kolejnice konci. Takze kus kolejnice, pak zacina obrovsky vzrostly strom a pak zase kolejnice pokracuje dal! Strom je omotany kolem zeleza a nekolik dalsich stromu roste primo uprostred koleje. Pritom vse samozrejme notne zarostle travou a vsudepritomnym trnim. Tady bych kolej teda urcite necekal. No, bujna vegetace si vzala zpet sve misto, ktere ji pravoplatne patri, hehe. Vracim se k puvodni trati a dale uz nepokracuji, nebot zacaly padat zaby. To je ale pocasicko! Jeste v malem potucku tekoucim u koleje vylovim par peknych, zde charakteristickych kaminku a vracim se na zakladnu. Pro dnesek teda dost, do Jakuszyc je to moc daleko a ikdyz me dest nevadi, laka me vice zpatecni jizda historickym vlakem do Tanvaldu. Couram se pomalu zpet, casu dost, a dojduvsi zjistuji, ze vlak ma i na svem prijezdu 15 minut zpozdeni. Komplikace v Korenove? Zpatecni cesta je lepsi v tom smyslu, ze v Korenove nekolik lidi ukoncilo svou jizdu a ja mohu zaujmouti strategicke misto v predni Singrovce hned za Rakusankou , vpravo a u okna. Coz je idealni stav! Jizda zpet z kopecka dolu je samozrejme rychlejsi, ale take nepostrada na svem kouzlu, uz jen ta jizda "krokem" pred kazdym nabehem na zubaty pas (zubacka je na nekolika mistech prerusena, at uz z duvodu ze neni zapotrebi - rovinky, anebo u nastupist, kde by zrejme byla nebezpecna pro bezpecne prechazeni:-)). Po najeti je citit vzdy mirny raz , jak se zubaty kolo lokomotivy zakousne do zubu a pak uz se jede beznou stanovenou rychlosti po zubech bez cukani. Nadherny je vyhled na lokomotivu vpredu v pravotocivem oblouku :-) a jeste lepsi pri klesani do Dolniho Polubnyho. Domecky jak z pohadky, kopecky a nedaleke lesy vytvareji z teto jizdy neobvykle krasnou podivanou. Do toho vseho tento vlak zapada naprosto dokonale! No a co dale povedet, uz asi nic... V Tanvalde konecna, moje pozornost je smerovana taktez historickemu sneznemu pluhu na odstavne koleji u depa a druhe ozubnicove lokomotive, maji tu taky asi 3 malicky lokomotivy rady 701 a par Balmu. Sleduju posun T 426 a se mnou spousta dalsich nadsencu. Je to moooc pekna masinka. Jdu si koupit do kasy jizdenku domu. Nabizim pani za prepazkou dvoustovku. Vidim ze je pekne zaflakana tak ji radeji otocim. Pani si ji vezme, prohlidne z obou stran a nechce, z duvodu toho, ze je moc spinava (no co, muzu za to, ze mi spadla v praci do voleje a nejvetsiho sajrajtu?). Beru zpet a nabizim ji petistovku. Pan za mnou ve fronte netrpelive mrci. Pani odmita znova s tim, ze nema nazpet. Pta se jestli mam jeste neco jineho, nemam, bere si dvoustovku a mumla si pod fousy, ze ji to nevezmou:-) Pan za mnou zuri. Opoustim s jizdenkou stanicni halu a pan za mnou... uz me nezajima. A pak vlezu do rychliku smer Zelezny Brod, Turnov, Praha-Vrsovice. V ZB prestup, cekam 40 minut na pripoj do SP. Cas vyuziji k navsteve mistni vecerky kde si kupuju potraviny (baba vztekla ze ji otravuju s nakupem, ze tam vubec lezu) a vzapeti se cestou na nadrazi narvu krupkama a jednim bananem:-). Vlak napechovanej az po strop, pritom je razeno 5 vozu (lidi nejak dneska moc cestujou, se mi zda :-)). Peknej vejlet, musim rict.

20.8.2010 ?

Super vikend! Tak jsem si udelal moc pekny vikend.Jedu v patek rano vlakem do Stary Paky pres Turnov, abych se vyhnul vyluce na hradecky trati.A ouha!Vyluka je i na useku teto trati,takze me ceka dlouha cesta autobusem. Kdyz se dostaneme opet na koleje,z duvodu nejake nehody na trati se celkova delka zpozdeni vysplha na 70minut.Navazny vlak mi samozrejme ujede a cekam 40 minut na dalsi.Konecne jsem prijel domu. Potrebuju zajit na pobocku banky a vyridit si nove heslo k ucetnictvi.Ejhle,nechal jsem doma obcanku!Tak bohuzel.Dale mam cestu na postu,mam si tu vyzvednout balik.Nemam obcanku,po narocnem vyjednavani jsem vsak balik dostal,ze znamosti:-)Dale jsem planoval,ze budu fotit nove muzealni prirustky sve sbirky.Fotak bude ale az v nedeli.V patek potrebuju pozde vecer na internet,jedu na kole k segre. Je uz tma a zjistuju ze nemam svetlo.Prespim teda do rana na gauci.Nejen ze jsem se naprosto nevyspal,navic zmrzlej a rozlamanej.V sobotu rano jedu 15 km na burzu.Je strasna kosa,usinam na kole.Na burze nebylo ale vubec nic.Po prijezdu si jdu lehnout ale nekdo me porad otravuje telefonem.Vstanu a ze se pojedu vykoupat do Jizery.Akorat mi ujel vlak,cekam hodinu na dalsi.Zjistuju ze nemam plavky,to uz neresim. V noci se potykam s doternejma komarama.V nedeli fotim,ale nemam nahradni nabijeci baterky.Dale jsem zapomnel tez flesku.Co jeste?!!!Odpoledne jedu pro starej kompjutr,v nejvetsim vedru,prirozene jsem si vzal malo tekutin.Na nadrazi je to pres kilometr,pocitac vazi asi 35kg! Je mi blbe,chce se mi zvracet,hlava boli jako krava.Pocitac necham pres noc venku,prset prece nebude.Celou noc lilo.Jedu do Prahy,vyluka skoncila prece.Ne,je dalsi,jede se odklonem pres Poricany,zpozdeni 30 minut.Super vikend, povidam.

8.8.2010

V patek jsem odsekaval v koupelne pekelne dobre prilepene dlazdicky.Musel jsem si vzit na to takovej malej majzlicek,dobre nabrousenej,abych se pod ne nejak rozumne dostal.Protoze prostory byly-i (s cestinou na me nechodte) mnohde stisnene, casto jsem ten majzl drzel jen ve dvou prstech a jeste pres ruku.Nelze vycislit,kolikrat jsem se kladivem trefil misto do majzlu prave do tech prstu.. a i jinam... To sekani dlazdicek ma samozrejme pokracovani! Tak sekam s patek, sekam s vobotu rano, sekam v sobotu v poledne, sekam v sobotu vecer. Ruku pomordovanou jak kutil Tim, sahnu do kapsy, tam dlazdicka. Hrabnu do vlasu, tam dlazdicky a z nosu jsem si taktez vyndal misto holubu dlazdicku.... Sobota,venku celej den leje.Okno v prvnim patre,pootevreny.Mnouk mnouk kocour vyskocil ze zeme na zebrik co stoji dva metry od okna,hups z neho na parapet za nim.Otevru,kocour je celej mokrej a vyhodim ho na chodbu.Za pul hodiny mnau,uz je zase za oknem.Opet ho vyklidim na chodbu.Nekdo ho pustil ven.A za 10 minut je to zvire povedene zase za oknem.Odstranil jsem mu ten zebrik.Marne-vyskrabal se po zdi! Verte,neverte.

18.7.2010

Venku vedro na chcipnuti a ja jsem veznen v praci-nemame klimosku!!Kdyz jsem zjistil, ze nema velky vyznam strkat co pulhodinu hlavu do umyvadla pod proud studene vody z kohoutku,rozhodl jsem se k radikalnejsimu reseni.Napustil jsem si te vody cely kybl,a tak,jak jsem byl,chlejst jsem si ho na sebe,odzhora dolu.Osvezeni naramne a vydrzelo mi to cele dve hodiny.Rozhodne doporucuji!(Pokud ovsem nemate tu klimosku ze..) Druhy,ponekud drastictejsi,pokus o schlazeni telesne schranky je nasledujici:(taktez dnes vyzkousene a overene) Vyberte si nejakou vyskovou budovu, pokud mozno s co nejvyssim poctem schodu,pripravte se na startu v prizemi a ihned vybehnete aspon do desateho patra.Pokus mozno opakovat az do naprosteho vycerpani.Pote vyjdete klidnym krokem ven,vstric nelitostnym slunecnim paprskum.Budete prekvapeni,jak vas to osvezi...

11.5.2010

Ponekud morbidni, mozna spis hodne nevesela, prihoda se mi udala tuto nedeli. Abych nastinil situaci - jednoho krasnyho dne odpoledne, v patek to tusim bylo, vracel jsem se domu ze skoly a tu nahle hvizd a vybuch veliky a zemetreseni male vzapeti se konalo. Nedobrovolne pristani sovetske stihacky na Staropacky hore ukoncilo ihned zivoty jeji posadky a stroj se roztristil na maly kusy vsude kolem. Dnes, po 22 rokach vypravil jsem se do toho lesa, na misto, ktere je zcela skryto ocim prochazejicich kolem turistu po cestach kamenitych, na misto temer tajne, jen malym pomnikem vyrobenym z kusu kridla letounu opatrene.. Tu spatril jsem cos na zemi se v houstine brezove skvet. Shybl jsem k predmetu tomu se zezhora dolu, pak prekvapenim a udivem dejchati ustal jsem na minut par.

26.7.2010

Jedu takhle ranním rychlíkem do hlavního města, v kupéčku sedíme 4 lidi, každej v jednom rohu. V Kralupách přistoupí dáma a sedá si naproti vedle jiné paní. Sezení to pro ní však není až tak pohodlné, nemá si kam opřít hlavu, takže si přesedá vedle mě. Pán, doposud spící po mé pravici u okna, na ní hledí a pobaveně se usmívá dodávaje polohlasně "se tady pořád vrtíte, už si sedněte někam...". Dáma však v tu chvíli se ozve řkouc "pane vy jste si zaplatil dvě jízdenky, že tu sedíte na dvouch místech, dejte si tašku nahoru". Pán něco zamumlá a paní si zanadává. V příštím zastavení jedna osoba vzstoupí a paní si opět přesedá - na její místo. Pán se znova pobaveně kouká na další škatulata hejbejte se. "Pane, vy se pořád tak smějete, vy jste mi místo vedle neudělal, tak jsem si sedla sem, kdybyste byl nějakej džentlmen, nebo se choval aspoň trochu jako člověk..." Ten se však nenechá vyprovokovat k slovní potyčce, a velice smířlivým hlasem odpovídá něco v tom smyslu, že on to také pozoruje, že už od Děčína jsou kupé některá plná ležících osob a těm ani nepřijde na mysl snažit se uvolnit místo jiným. Dáma povídá, ano, to je přesně jako vy , pane, myslej si že jim patří celý kupé a přece já jsem si koupila jízdenku, tak se předpokládá, že budu cestovat na úrovni... pán ji přitakává a povídá "vy z těch Kralup jste takoví pražáci už trochu že". To zase nalil vodu na mlejn té paní a ta se znova do pána pustila. Jenže čím víc ona útočila na něho, tím víc on přidával úsměvů a zábavných historek z cestování a života... no co bych tu dlouze povídal, dostáváme se k pointě : dopadlo to tak, že po příjezdu na Hlavní nádraží oba v družném hovoru, téměř se nemohli od sebe odloučit , rozešli se až po výstupu z vlaku "tak nashledanou a ať máte pěkný den", "no vy taky, nashledanou pane...."